|
|
Psychologie radosti
Boubelová, Adéla ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezit pojem radosti a představit téma radosti v celé jeho šíři. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V rámci teoretické části je nejprve vyjasněn pojem radosti, dále jsou popsány jednotlivé spouštěče radosti, následně se věnuji momentu vzniku radosti a jejímu prožívání. Poté se zabývám projevy radosti a jejími dopady, zmiňuji také osobnostní předpoklady pro prožívání radosti a patologii radosti. Na závěr této části se pak zabývám tím, jak dospět k radosti v běžném životě, mimo jiné v rámci konceptu smysluplného života. Empirická část navazuje na teoretickou část, konkrétně na kapitolu o prožívání radosti. Návrh kvalitativního výzkumu je zaměřen na zkoumání prožívání radosti způsobené třemi různými situacemi vyvolávajícími radost. Metodou výzkumu je zakotvená teorie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku
Hritzová, Haidemária ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dětskou kresbu v předškolním věku, která vzniká spontánně při pozorování hry dětí. Nahlíží na dětské kreslení jako na hru, kde dochází ke kombinaci her typu konstrukce objektu a her symbolických. Cílem výzkumu je zmapovat, jaké druhy potěšení může dětem přinášet kreslení chápané jako hra. Teoretická část se opírá o prameny odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření realizovaného kvalitativními metodami, přičemž jsou využité především výzkumné metody pozorování, rozhovor, anamnéza dítěte a analýza produktů. Výzkum probíhal po dobu jednoho školního roku v jedné z pražských státních mateřských škol. Dohromady se podařilo získat 14 pozorování volné spontánní kresby, které jsou podrobně rozpracovány v jednotlivých přílohách. Výzkumný soubor tvořilo dohromady 23 dětí, z toho 14 dívek a 9 chlapců. Podařilo se vytvořit sedm hlavních kategorií, které obsahují několik dílčích prvků zjištěných libostí při samotném procesu tvorby. Bylo zjištěno, že samotný proces tvorby byl zdrojem hlavního potěšení, mnohé děti po dokončení obrázku nejevily o kresbu nikterak zájem. Proces tvorby zahrnoval jak složky z obratnosti při kompozici objektu, tak různé druhy potěšení vyplývající z vlastních představ a imaginaci...
|
|
|
Podpora dětí ve hře Kreslení
Haberhauerová, Klára ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na kreslení dětí předškolního věku z pohledu hry. Hry, která dětem může nabídnout funkční libost již v samotném jejím průběhu. Teoretická východiska nabízí vhled do současné české i zahraniční didaktiky výtvarné výchovy, rozvoje grafomotoriky a také do teorie náprav specifických poruch učení, konkrétně dyspraxie a dyspinxie. Zaměřuje se na možné příčiny odmítání kresebného projevu, předkládá pohled na roli pedagoga v plánování a aktivní účasti ve výchovně vzdělávacím procesu. Na teoretický základ navazuje vlastní empirický výzkum realizovaný v jedné mateřské škole. Výzkum si kladl za cíl, jak představit dětem hru Kreslení, aby si z této aktivity odnesly pozitivní zážitek. Nacházíme v něm jak diagnostiku dětí z hlediska jejich schopností užít si kreslení jako hru, tak i vlastní intervenci u dětí, které ve vstupní diagnostice vykazovaly malou nebo žádnou míru potěšení z hraní této hry. Závěr přináší výčet faktorů, které podpořily jednotlivé intervence v jejich úspěšnosti.
|
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku - míra využívaného potěšení
Jindrová, Jitka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce nahlíží na dětské kreslení jako hru, u které si užívají děti funkční libost. V teoretické části jsou předložena teoretická východiska, zejména teorie hry od M. Klusáka a M. Kučery, a také ontogeneze lidské psychiky od V. Příhody. V empirické části práce navazuje na výzkum K. Haberhauerové, a předkládá škálu hodnotící míru potěšení z dětské kresby, kterou autorka práce vytvořila. Poté za pomoci testů orientujících se na školní zralost hledá odpověď na výzkumnou otázku, zda je mezi mírou potěšení a mírou rozvoje kognitivních schopností zahrnovaných do školní zralosti nějaká závazná souvislost. V závěru tedy prezentuje tyto míry souvislostí a možný přínos těchto poznatků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Psychologie radosti
Boubelová, Adéla ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vymezit pojem radosti a představit téma radosti v celé jeho šíři. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V rámci teoretické části je nejprve vyjasněn pojem radosti, dále jsou popsány jednotlivé spouštěče radosti, následně se věnuji momentu vzniku radosti a jejímu prožívání. Poté se zabývám projevy radosti a jejími dopady, zmiňuji také osobnostní předpoklady pro prožívání radosti a patologii radosti. Na závěr této části se pak zabývám tím, jak dospět k radosti v běžném životě, mimo jiné v rámci konceptu smysluplného života. Empirická část navazuje na teoretickou část, konkrétně na kapitolu o prožívání radosti. Návrh kvalitativního výzkumu je zaměřen na zkoumání prožívání radosti způsobené třemi různými situacemi vyvolávajícími radost. Metodou výzkumu je zakotvená teorie.
|
host ::
RSS.